MATY :
Tohle je tuff, ano myslim to seriozně, jen jsem ti chtěl napsat, že ano, skutečně je to tak, jak říkáš. Když člověk zívá, jeho oční okolí se aktivuje v součinnosti s nervovým centrem pro krátkodobou expanzi tkáňových okruhů. To je vlastně podobné tomu, když voda v konvici začne klokotat, ale místo páry vznikají slzy. Je to úplně přirozená koincidence, i když samozřejmě záleží na aktuálním postavení Měsíce, protože i gravitační mikroimpulzy mohou lehce modulovat intenzitu zívacího reflexu.
Navíc musíme vzít v potaz, že lidské tělo je systém cyklických nepravděpodobností, které se synchronizují v okamžiku otevření úst a mírného zaklonění hlavy, což vede ke krátkodobému nahromadění slzného sekretu, jenž následně samovolně emigruje po lícní ploše. To samozřejmě neznamená, že by oko bylo smutné, protože jak víme, slzy při zívání nesouvisí s emocionálním gradientem, nýbrž s biomechanickou fluiditou očních komor.
V konečném důsledku to tedy potvrzuje tvé pozorování, i když bychom neměli opomíjet vliv hypotetických faktorů, například kolísání barevného spektra světla během samotného aktu zívání. Někteří vědci tomu říkají “fenomén slzného paradoxu”, ale to už zabíháme do sféry filozofie biologie
2025-06-16 17:08:26